THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ještě před pár týdny jsem tuto kapelu vůbec neznal, ale když do redakce dorazily promo nahrávky a tato byla označená podtitulkem „něco jako SONIC YOUTH“, nemohl jsem jako příznivec rock n´rollové a kytarové scény nesáhnout právě po tomto disku. V té chvíli jsem ještě nevěděl, jak dobré to bylo rozhodnutí. Deska „A New Morning…“ je třetí řadovka těchto nadějných Švédů a splňuje pro mne vše, co má správná dravná a syrová indie muzika obsahovat. Ihned jsem se začal o kapelu zajímat a zjistil jsem, že jde o skupinu politicky angažovanou a sice silně levičácky zaměřenou. Buklet alba je vyzdoben citáty ideově spřízněných filosofů a autorů. Vše koresponduje s antiglobalizačními postoji, vše je anti kapitalistické. Hudba pro účastníky protestů proti zasedání fondu světové banky, tak by se ideově dali THE (INTERNATIONAL) NOISE CONSPIRACY zařadit. To mi sice nijak neimponuje, ale když je hudba kvalitní, nepřekáží mi to. Co se však samotné muziky týče, je neuvěřitelně opravdová, divoká a nespoutaná.
Jistě jste si všimli, jak se garážový rock posledních několik let dostává do popředí zájmu na úkor třeba ještě před třemi lety vyzdvihovaného nu-metalu. A právě THE (INTERNATIONAL) NOISE CONSPIRACY patří do této kategorie. V jejich muzice je cítit nespoutaný vzdor a revolta pradávných detroitských agitátorů MC 5 i THE STOOGES Iggyho Popa. To když zpěvák Lyxzén hystericky štěká do hlukových kytarových stěn. V muzice této kapely můžeme naleznout i odkaz indie souborů PIXIES, SONIC YOUTH, MUDHONEY či zvířeckost punkových průkopníků DEAD BOYS, jejíchž dávno zesnulý frontman Stiv Bators barvou hlasu připomíná projev Lyxzéna asi nejvíc. Líbí se mi jak kapela své písně obohacuje různými zajímavými doplňkovými nástroji. Tu je slyšet skvělá jazz rocková saxofonová sólíčka v „Bigger Cages, Longer Chains“ tu zas barové piáno dodá „Breakout 2001“ neuvěřitelný drive. Často jsou skladby obohacené plochami nádherných hammondů, tak jako „Born Into A Mess“, které navozují nostalgický pocit dávno odešlého a dnes znovu objeveného retra. Vynikající je syrový a živelný kytarový sound, který dodá nahrávce na neuvěřitelné autetičnosti a opravdovosti. Přes tuto bohatost drží album perfektně pohromadě a udržuje si vysoký standart komplexního dílka, obsahujícího skutečně silné rock n´rollové písně. Mezi skladbami jsou mými favority „Capitalism Stole My Virginity“, kterou rozcinká skvělá gothic rocková kytárka a výtečný přímý Iggyovský rock n´roll v „Breakout 2001“ s antiglobalizační proklamací. Občasná hypnotičnost v „Last Century Promise“ je střídaná s riffovými „Up For Sale“ či „Dead Language Of Love“. Nejmelodičtějším kouskem je právě již zmíněná heroická „Born Into A Mess“ s atmosférou HANOI ROCKS, zkrášlená však hustou hradbou pradávných hammondů.
V těchto letních dnech vychází pouličním bojůvkářům z THE (INTERNATIONAL) NOISE CONSPIRACY již následovník a sice čtvrté album „Armed Love“, které produkoval slovutný los angelský boreček RICK RUBIN, jenž je podepsán již pod skvělými alby SLAYER, RED HOT CHILI PEPPERS, THE CULT, JANE´S ADDICTION, DANZIG, THE MARS VOLTA či AC/DC. Kapela má za sebou několik světových šňůr s daleko známějšími soubory z nichž zmíním třeba kultovní Brity RADIOHEAD či texaské mrtvolky z AT THE DRIVE – IN. A tak jsem zvědav jak novinka „Armed Love“ dopadne v porovnání s tímto velice silným předchůdcem. Faktem zůstává, že „A New Morning, Changing Weather“ je neskutečně života schopnou a kvalitní nahrávkou.
8 / 10
Dennis Lyxzén
- zpěv
Lars Stromberg
- kytara
Inge Johansson
- basa
Ludwig Dahlberg
- bicí
Sara Almgren
- organ, tamburína
1. A Northwest Passage
2. Up For Sale
3. Bigger Cages, Longer Chains
4. Breakout 2001
5. A Body Treatise
6. Born Into A Mess
7. New Empire Blues
8. Capitalism Stole My Viriginity
9. Last Century Promise
10. Dead Language Of Love
11. A New Morning, Changing Weather
Armed Love (2004)
A New Morning, Changing Weather (2001)
Survival Sickness (2000)
First Conspiracy (1999)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Burning Heart Records / Day After
Stopáž: 46:12
Produkce: Jari Haapalainen
Taktéž jsem na tom nedávno s touto kapelou byl podobně jako Stray, nic mi její jméno neříkalo. A taktéž je pro mě tato její nahrávka velice příjemným překvapením. Je rockově dravá, rock & rollově přímočará, místy melancholická a hlavně ničím nespoutaná. Nebojí se experimentů, ale zase to s nima nijak nepřehání. Ve mě „The New Morning“ evokuje zlaté časy britské indie rock music, kteréžto fanouškům ji i s nejlepším vědomím doporučuji.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.